K celé stávce za klima jsem byl mírně kritický, jelikož mám za to, že formát neplní ani funkci stávky, (protože nestudující studenti neohrozí ekonomiku), ani funkci protestu (protože jeho principem je ukázat, že jsme ochotni obětovat minimálně svůj volný čas). Zároveň jsem se bál, že Greta, která se v pátek fotí s cedulí u parlamentu pro sociální sítě je nešťastným symbolem a rétorika, se kterou se místní leadeři inspirují u svých západních ideologů je snadným cílem pro generalizaci – a tím pádem – prohloubení polarizace. Myslím třeba slogany volající po „pádu systému“ a „klimatické spravedlnosti“, jejichž politický podtext si často, jak jsem zjistil, jejich nositelé neuvědomovali. Nabalování ideologického podbarvení, které odradí půlku lidí, je součástí každé demonstrace, ale tady leckdo soudil příliš rychle.
Jde mi o to ve sdělení o klimatu oddělit myšlenku od jejího předkladatele, špatné zprávy od jejich posla. Není komické se v debatě o rotačních cyklech a termodynamice Země bavit o duševním zdraví Grety ze Švédska?
I já jsem měl z hlasitých reakcí nejdřív pocit, že bylo studentské nadšení kontraproduktivní. Mraky lidí ale dnes dělá tu chybu, že bere svůj dojem z mediálního rozruchu za zcela objektivní. Když jsem ale začal číst komentáře obyčejných lidí, kteří skutečně ve svém okolí o planetě slyší málokdy, dopad stávky mě dost pozitivně překvapil. Viděl spousta komentářů pod příspěvky politiků, které se seriózně poprvé začaly zajímat, co si o tom vlastně strana myslí. A Brabec, který se dosud snažil „kompromis nálad“ uhrát jen na „sucho“, slíbil, že chce do 11 let snížit emise CO2 o 45 %.
Babiš má pravdu – bylo by praktičtější, kdyby každý, kdo je s jeho vládou nějak nespokojený, mohl namísto skandování v ulicích předložit svoje argumenty u kávy v Průhonicích. Ale ve společnosti natolik vyspělé, že by skutečně stačilo předložit fakta, bychom snad kromě opozice nepotřebovali ani vládu, proto díky každému, kdo je ochoten do veřejného prostoru důležitá témata spolu s vlastní kůži vystavovat.
Drtivá většina klimatologů se shodne na člověku jako hlavním motoru klimatické změny. Zatímco sluneční aktivita dosahuje v posledních letech svá minima za posledních 100 let, koncentrace CO2 dosahuje svá maxima za poslední 3 miliony let. Rezonance CO2 je nezpochybnitelný fyzikální princip a je jenom logické, že pokud lidstvo způsobuje jeho hromadění, vychyluje uhlíkový cyklus z rovnováhy a představuje hrozbu pro prostředí, pro které se adaptovala naše civilizace. Klimatická změna pravděpodobně není hrozbou existenciální, ale je třeba ji brát vážně. Pařížskou dohodu podepsaly všechny státy světa kromě USA, kde je veřejně známo, že kampaně předních Republikánů sponzorují z velké části ropní giganti. Demonstrace jsou snad jedinou možností, jak mohou lidé spojit svůj hlas v celek, který může komunikovat. A celosvětové hnutí se může stát způsobem, jak lidstvo zkrotí jednu nebezpečnou etapu politiků krátkodobých cílů.
